Zasévání budoucnosti: Exkurze na ekologickou farmu nabízí inspiraci

Poslední den našeho studijního týdne v Německu patřil patřil návštěvě ekologické farmy Werragut nedaleko Eschwege. Zde české a rumunské účastníky projektu v časných ranních hodinách přivítal projektový manažer Konstantin Sprenger a provedl je po farmě.

Farma se rozkládá na ploše třiceti hektarů orné půdy a dvaceti hektarů travních porostů. Nosnice a brojleři jsou chováni v mobilních halách, krůty jsou vykrmovány v pevném chlívě. Zemědělství na orné půdě, travní porosty, pěstování ovoce a ořechů, chov hospodářských zvířat, sociální zemědělství a ochrana přírody jsou spojeny v jednom vzdělávacím centru.

V roce 2021 byl v regionu zaveden průkopnický agrolesnický systém, v němž se kombinují stromy, keře a orná půda. S pomocí společnosti „Triebwerk“ (Regenerativní zemědělství a agrolesnictví UG) vysadil tým Werragut první stromy v syntropickém systému, který navrhl švýcarský agronom Ernst Götsch. Na celkové ploše dvanácti hektarů se střídá více než tisíc keřů bobulovin, ovocných stromů a ořechů s ornou půdou, pastvinami a lesy. Celkem tu bylo vysazeno čtrnáct jedlých druhů: hruška, jabloň, kaštan, ořech, třešeň kornelka, moruše velká a malá, lískový oříšek, olivová vrba, fík, sečuánský pepř, persimon, muďoul a zimolez.

Agrolesnictví významně přispívá ke klimatickým opatřením a potravinové bezpečnosti

„Agrolesnictví je jedním z nejzajímavějších témat v oblasti adaptace zemědělství na změnu klimatu,“ řekl spolkový ministr zemědělství Cem Özdemir při letošní návštěvě ekologické farmy Werragut v Eschwege. „Klimatická krize se nezastavuje u zemědělství,“ pokračoval Özdemir. „Klimatická krize se nejvíce dotýká zemědělců. V tomto ohledu je jasné, že agrolesnictví není jedinou odpovědí, ale je jednou z odpovědí.“

Ve dřevě ovocných stromů a keřů je vázáno značné množství oxidu uhličitého. Pod ochranou stromů se zlepšuje mikroklima na poli a snižuje se výpar. Systémy lépe odolávají delším obdobím sucha. Některé druhy ovoce jsou změně klimatu přizpůsobeny lépe než jiné: Například fíkům se v dříve chladnějším Německu nedařilo. S vyššími teplotami se jim však otevírají nová stanoviště. Totéž platí pro persimony, kterým se daří spíše v mírném podnebí s teplým létem. 

Návštěva pokusného ovocnářského centra GNE ve Witzenhausenu-Wendershausenu

Po polední přestávce se skupina vrátila do Witzenhausenu-Wendershausenu, kde se nachází pokusné zařízení GNE pro pěstování ovoce. Pod oblohou bez mráčku skupinu přivítal Eberhard Walter, bývalý ovocnářský poradce Landesbetrieb Landwirtschaft Hessen (LLH). Již 40 let provádějí pracovníci LLH v tomto sadě pokusy s výsadbou ve spolupráci s Univerzitou Justuse Liebiga v Giessenu a různými školkami. Mladé třešně, z nichž některé jsou vzácné, staré a cenné odrůdy, jsou vysazovány pro Německou genovou banku ovoce (DGO). Různorodé odrůdy mají být zachovány především kvůli svým šlechtitelským a sociokulturním vlastnostem, dnes jsou také vybírány a přizpůsobeny vlivům klimatických změn.

Sad je od roku 2021 ekologicky obhospodařovaný GNE. Nepoužívají se zde syntetické pesticidy. Organická hnojiva a pesticidy povolené v ekologickém zemědělství, jako je měď a neem, se aplikují na jaře.

V sadu je přibližně 60 třešňových odrůd naroubováno na 200 podnoží „Gisela 5“ - odrůdy používané všude ve světě. Právě Witzenhausen se podílí na mezinárodním výzkumu třešňových podnoží. Šest podnoží s obzvláště vysokými výnosy a vysokou odolností vůči klimatickým změnám bylo odtud vyvezeno do celého světa. Pan Walter dodal různé podnože například na výzkumnou stanici v Klausenburgu (nyní Cluj-Napoca) v Rumunsku.

Zdroje:
https://www.werragut.de/
https://resola-ev.de/
https://www.startnext.com/vielfalt-durch-agroforst
https://www.gne-witzenhausen.de/demonstrations-und-versuchsanlage-wendershausen-fuer-dauerkulturen/